Důl 1. máj Dubňany
Vznik dolu 1. máj Dubňany
Historie dubňanského 1. máje sahá až do počátku 40. let, kdy firma Baťa začala připravovat další důlní dílo, situované 2 km západně od dolu Tomáš, který se stal středobodem okolních důlních děl a jejich dopravních systémů - v tomto případě visutých lanovek. Pracovně se budoucí důl označoval jako Tomáš II. Za privátní baťovské éry však do činnosti uveden nebyl, až několik let po znárodnění. Práce na něm se rozběhly počátkem 50. let, v letech 1953 - 1954 k němu byla postavena vlečková kolej od Tomáše, dlouhá cca 2,3 km a celková délka vlečky tím dosáhla 8,850 m.
První roky 1. máje
Nové důlní dílo neslo v duchu doby název 1. máj a připojoval se k němu název blízké hornické obce Dubňany. V důsledku prodloužení dráhy se přibližně na polovinu zkrátila délka lanovky z dolu Josef, který byl na severozápadním okraji Dubňan při cestě na Mistřín. Další funkcí 1. máje bylo překladiště lignitu z lanovky na železnici. Lignit se vyklápěl z vozíků do bunkrů a odtud se sypal do železničních vozů. Pod bunkrem byla dvojice kusých kolejí. Na 1. máji bylo v době těžby ještě vedlejší manipulační kolejiště, jinak na příjezdu od Tomáše bylo předávkové kolejiště a za koncovým zhlavím byla brána do vlastního objektu dolu a rozvětvení na kusé nakládkové koleje. Na nich se vozy potahovaly elektricky poháněným vrátkem.
Dopravní význam 1. máje
Na 1. máji se vytěžený lignit mohl přesýpat i do nákladních automobilů, které jej pak rozvážely po blízkém okolí. Ještě většího významu 1. máj nabyl na sklonku 50. let, kdy se do činnosti uvedl nový Důl Osvobození Ratíškovice, dosud pracovně označovaný písmenem "C" - odtud pramenila i široce rozšířená přezdívka "céčko". Nacházel se asi 2,5 km jižně, v lesích mezi Hodonínem, Dubňany a Ratíškovicemi a protože se nacházel na jejich katastru, objevily se v jeho názvu - i když byl blíže k Dubňanům a odtud vedla i příjezdová cesta. Mezi doly 1. máj a Osvobození byla zřízena další visutá lanovka. V 60. letech tak byl 1. máj asi nejvíce vytěžován nakládkou lignitu.
Postupný útlum na 1. máji
První pokles nastal po roce 1971, kdy skončila těžba na dole Josef, jenž se časem proměnil na koňské stáje a cvičiště. Tehdy byla odstraněna lanovka mezi 1. májem a Josefem. Roku 1984 se po třiceti letech těžby uzavřela těžba na samotném 1. máji, kde následně zmizela řada staveb, související s těžbou a stal se tak především překladištěm. Další léta se tam nakládal už jen lignit, vytěžený na Osvobození.
Úplný konec dolu 1. máj
Důl Osvobození byl prvním na řadě, kde se projevil státem řízený útlum hornické činnosti v obvodu JLD, rozhodnuto o tom bylo na podzim 1990. Naplánovaný konec těžby se stanovil na 31. ledna 1991 a skutečně, v tento mrazivý den se tak i stalo. Toho dne odpoledne odjela poslední ucelená souprava do Hodonína. Ještě během února se odtud dovezlo několik vozů, naložených lignitem, vytěženým při tzv. úklidu. Tím okamžikem přestala být potřebná lanovka, překladiště na 1. máji a v konečném důsledku i vlečková kolej z dolu Tomáš. Na jaro 1991 tak tento úsek osiřel a zakrátko byl vyloučen z provozu. Po vyhodnocení další potřebnosti bylo rozhodnuto o jeho zrušení a snesení.
Likvidace dolu 1. máj
Zhruba v listopadu 1991 začala likvidace většiny zbylých objektů bývalého dolu 1. máj, včetně lanovky, kde první demontáže proběhly už v létě toho roku. Silniční technikou a s pomocí technických plynů byla v posledních týdnech roku 1991 zlikvidována kolejová síť na vlečkovém nádraží a postupně k Tomáši se demontovala kolejová pole. Do Vánoc 1991 bylo dílo završeno. I v tuhém zimním období se dařilo zahrnovat zářezy, anebo nevysoké náspy srovnávat s okolním terénem. Vedle trati mizel i souběžný parovod. Na jaře následujícího roku už místy nebylo poznat, kudy trať vedla a jen ploty družstevních sadů naznačovaly její nedávné trasování. Přesto lze několik artefaktů po železnici najít dodneška.
Náhledy fotografií ze složky Důl 1. máj Dubňany